Historie obce

Území obce bylo osídleno lidmi již dávno před příchodem Slovanů. Bylo to dáno zejména nedalekým tokem řeky Vltavy. O této době vypovídají nejstarší nálezy kamenných nástrojů z dob starší i pozdní doby kamenné.  O existenci Dublovic svědčí zpráva o jejich darování Jiřskému klášteru na Pražském hradě v roce 937. Dle listiny kněžny Anežky, ještě v roce 1228 stále náležely klášteru Sv. Jiří na Pražském hradě spolu se sousedními Solopyskami. Z dochovaných zpráv lze soudit, že to bylo výhodné. Kláštery tehdy byly nositeli pokroku. Byl tu již tehdy kostel (snad rotunda) a při něm i jakási církevní škola, starobinec v č.p.5 i lázeň, předchůdce dnešní sauny. Roku 1322 se objevuje v darovací listině Jana Lucemburského Heřmanu z Miličína název jedné z částí obce "Zvírotice" a roku 1352 v kupní smlouvě Rožmberské se objevují Líchovy a Břekova Lhota. O Chramostech se ví pouze, že se původně jmenovaly Chromosty.

Od roku 1326 se Zvírotice dostávají do držení Rožmberků a od roku 1352 také Břekova Lhota, Chramosty, Líchovy a část Dublovic. V druhé polovině 15. století zadlužení Rožmberkové obce několikrát zastavili a opět vyplatili, naposledy Lobkowiczům. Od roku 1580 je území v držení Jakuba Krčína z Jelčan a po jeho smrti roku 1604 koupili panství zpět Lobkowiczové. Přes katastrální území obce vedla jedna z nejstarších komunikací slovanských Čech, zvaná cesta Pražsko-Bechyňská a další významnou cestou byla stezka Zrůbek - Sedlčany, po které se přepravovala sůl od Vltavy ze Zrůbku do Sedlčan a dále.

Dublovický kostel byl do bitvy na Bílé Hoře v roce 1620 spravován faráři podobojí. Po této tragické události kostel osiřel a až v roce 1787 byl osazen farářem katolickým. Stalo se tak po intervenci rychtáře Kymly z č.p. 15, který se obrátil na císaře Josefa II.. V té době patřily dle farní kroniky k rychtě dublovické osady: Solopysky, Třebnice, Líchovy, Zrůbek, Lhota Břekova, Chramosty, Zvírotice, Skrýšov, Jedle, Buzice, Bučily, Hrabří, Jezvina a Příčovy.

Zrušením osobního poddanství patentem 28.3.1848 a roboty zákonem z 25.9.1848 byla vrchnostenská správa nahrazena správou státní na nejnižší úrovni místní obce s volenými starosty a obecním zastupitelstvem. Prvním starostou obce byl zvolen roku 1869 Josef Smetana z č.p.20.   Z nejvýznamnějších archivních spisů, ze kterých lze čerpat nejstarší zprávy jsou "Urbář zboží rožmberkého" z roku 1379, "Rožmberský kodex marientálský" z roku 1352, "Urbář panství Choustnického" z let 1565 - 1592, "Archiv český", "Desky zemské", staré "gruntovní knihy", soupisy půdy a jejich majitelů "pozemkové katastry", "rožmberské dluhopisy", "popravčí kniha pánů z Rožmberka"(vydána knižně ve Státním archivu v Třeboni roku 1993) a "Sedlčansko, Sedlecko a Voticko Čeňka Habarta", vyčerpávajícím způsobem historii obce shrnul Ing. Jaroslav Pinkas v brožuře, kterou vydala obec k výročí 770 let v roce 1998.